Emil Zátopek (* 19. září 1922 Kopřivnice † 21. listopadu 2000 Praha)
4x zlato OH (1948, 1952), 1x stříbro OH (1948), 3x zlato ME (1950 a 1954), 1x bronz ME (1954), 18x překonal světový rekord
PB: 5000 m 13:57,2, 10 000 m 28:54,2, maraton: 2:23:03,2
Emil Zátopek, legenda světové atletiky a jeden
z nejlepších vytrvalců všech dob. Čtyřnásobný olympijský vítěz, držitel
dosud ojedinělého rekordu zisku tří zlatých olympijských medailí na jedněch
hrách v bězích na 5000, 10 000 metrů a v maratonu. Celkem získal
pět olympijských medailí (ještě stříbro z Londýna 1948 na 5000 m).
K tomu je třeba připočíst určitě i šesté místo v maratonu
v Melbourne 1956, tři tituly mistra Evropy a 18 světových rekordů. Se
svými výkony 13:57,2 na 5000 m a 28:54,2 na 10 000 m by kraloval suverénně
českým tabulkám v roce 2018 i v letech předešlých. A to tyto rekordy
zaběhl 30. 5. v Paříži a o dva dny později 1. 6. v Bruselu
v roce 1954.
První dva roky trénoval Emil pod vedením Jana Haluzy, zlínského běžce a
jediného člověka, který Zátopka trénoval. Od něj získal perfektní základy a
stále se lepšil. Pak si již hledal vlastní cestu, stále však při tom vycházel
ze základů, které mu dal Haluza. Emil Zátopek byl neuvěřitelný tréninkový dříč,
který inspiroval mnohé, ale jeho cestou jít nemohli, protože tréninkové dávky,
které absolvoval, byly enormní. Jeho proslulých 100x 400 m
spojovaných meziklusem je legendární trénink o kterém se dočtete ve všech
knihách o vytrvaleckém tréninku. Nebál se experimentovat, což se mu ovšem někdy
nevyplatilo a místo výkonnostního posunu léčil zranění. Náročný trénink stál
také za koncem jeho kariéry. Vícec o jeho tréninku se dočtete třeba na http://www.kdekdyjak.cz/html/77-Emil-Zatopek.
Ani jeho mimosportovní osud nebyl jednoduchý. Jeho nekompromisní přímluva za
Standu Jungwirta před odletem na olympijské hry do Helsinek je legendární.
Stejně jako jeho odchod z armády, poté, co se zapojil do Pražského jara.
Na druhou stranu režimu i podléhal, lidsky je to pochopitelné. Vědomě však
nikomu neublížil, možná si v některých trochu pokazil gloriolu hrdiny,
kterou získal jako sportovec.
V letech 1951 a 1952 byl Emil vyhlášen nejlepším sportovcem světa. V roce 1975 získal Cenu Fair play, v roce 2000 ho ocenil posmrtně MOV medailí Pierra de Coubertina. V roce 2000 byl vyhlášený nejlepším českým sportovcem 20. století, v anketě neměl konkurenci. Je po něm pojmenovaná planetka 5910.
Dovolím si pár osobních vzpomínek. Emila Zátopka jsem poznal až jako sportovního důchodce a neustále mě překvapovalo, jak skvělý je vypravěč. A když našel své publikum, byl k nezastavení. Besedy s ním a s Danou byly zážitek. Seznámili jsme se díky jednomu z mých trenérských guru Emilovi Dostálovi, který mě učil na FTVS a současně byl trenérem Josefa Trousila, který uměl už v roce 1956 čtvrtku pod 46 sekund, kariéru končil s osobním rekordem 45,7.
Ale zpět k Emilovi, tehdy už pracoval v dokumentačním středisku na Strahově a Emil Dostál mě požádal, zdali bych nevyběhl z Újezdu na Strahov a nepředal mu pozvánku, která šla přes něj. Zátopka zvali pořadatelé tradičního závodu na 10 000 m, který nese jeho jméno. Zátopek Race je proslulý, zvou na něj nejlepší běžce a mezi jeho vítěze patří i Ron Clark z časů „historických“ či držitel současného nejlepšího výkonu závodu, Keňan Luke Kipkosgei, který Zátopkovu desítku zaběhl za 27:22,5. Závod se běhá v Melbourne od roku 1961. Tehdy se psal rok 1981 a bylo to tedy u příležitosti 20. výročí závodu. Emil tam nakonec nevyjel, a po pravdě nevím, jestli byl někdy tomuto jednomu z nejslavnějších australských závodů přítomen.
Zažil jsem s ním první duklácký zájezd po roce 1989. To bylo tuším roku 1990 nebo 1991 a jeli jsme do německého Hofu, kam pozvali pořadatelé Duklu na místní mítink. Podmínkou bylo jediné, dovezte Zátopkovi. Slavnostní večeře byla jen o Zátopkových. Starosta držel oslavnou řeč o Emilovi, předčítal z knih, které o něm vyšly a ostatních jakoby nebylo. A to měla v téhle době Dukla mezi sebou pořád slavné osobnosti. Díky těmto dvěma zážitkům jsem si uvědomil, že v Česku skutečně nikdo není prorokem.