Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

* 24. 1. 1861 Heřmanův Městec † 8. 1. 1943 Náchod

Bylo těžké rozhodnout, který atletický funkcionář by měl být uvedený první do Síně slávy. Nakonec se jím stal zakládající člen MOV a ČAAU, současně její první předseda, Jiří Guth-Jarkovský. Pozoruhodné je, že ač sám nesportovec, stál u všeho důležitého okolo sportu v Čechách a svým způsobem i ve světě.

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (zdroj Wikipedie, licence CC)

Rodák z Heřmanova Městce nebyl, na rozdíl od svého souputníka v historii českého sportu Josefa Röslera-Ořovského, žádným aktivním sportovce, ledva se naučil po několika letech plavat a ani tak obyčejná věc, jako jízda na kole mu nepřirostla k srdci. Na druhou stranu nebylo aktivnějšího funkcionáře, který by sloužil českému sportu.

K funkci zakládajícího člena Mezinárodního olympijského výboru přišel, dá se říci jako slepý k houslím. Tvůrce novodobého olympijského hnutí Pierre Coubertin se s ním spřátelil, a trval na tom, že ve vznikajícím MOV, chce mít i Čecha. Znal jediného – středoškolského profesora Gutha-Jarkovského, a tak jej nominoval. Guth-Jarkovský nebyl ani na prvním zasedání MOV. V Aténách, kde se konaly v roce 1896 první novodobé olympijské hry, už nechyběl. Právě tady se z něj stal definitivně zanícený přívrženec sportu a sportovních ideálů.

V roce 1897 stál u založení Česká amatérské atletické unie (ČAAU) a stal se jejím prvním předsedou. Součástí ČAAU byla i atletika, tehdy nejen lehká, ale také těžká a další sporty. Guth-Jarkovský chtěl však více a usiloval za vydatného přispění Röslera –Ořovského, o založení Českého olympijského výboru. Dlouho bojoval se Sokolem, neboť sokolové byli zprvu proti. Nakonec se jim konečně podařilo o další dva roky později, v roce 1899 výbor založit. Jenže zpočátku moc nefungoval, a proto ho v roce 1900 založili znovu. Tentokráte již byli úspěšní a i díky tomu na druhé olympijské hry do Paříže odcestovala první česká minivýprava (měla 5 členů), která vybojovala díky Františku Jandovi-Sukovi druhé místo. Janda-Suk ho získal v hodu diskem.

Jiří Guth-Jarkovský působil v MOV až do své smrti roce 1943. Předsedou Českého olympijského výboru byl do roku 1929, kdy ho nahradil Josef Gruss. Kromě vedení ČAAU, stál v letech 1915-1926 v čele Českého, později Československého klubu turistů. Byl i redaktorem časopisu Turista.

Přesto vše je mezi veřejností znám Guth-Jarkovský více jako pedagog a mistr společenského chování. Mimochodem byl prvním studentem, který získal doktorát na tehdejší české části Karlo-Ferdinandově univerzitě. Svoji kariéru započal jako vychovatel v rodině knížete Schaumburg-Lippe, s nimiž procestoval značnou část světa. Od roku 1888 působil na různých gymnáziích v Praze, nakonec zakotvil v Truhlářské a tamní gymnázium nese dnes jeho jméno. Po vzniku Československa se stal hlavním hradním ceremoniářem prvního prezidenta Masaryka. Řád Bílého lva, ocenění, které dodnes uděluje president, navrhl a statutárně zpracoval právě Guth-Jarkovský. Kromě toho je autorem slavného Společenského katechismu, kterým asi nejvíce proslul. Zesnul v Náchodě na následky mozkové mrtvice v roce 1943. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *